sobota 9. února 2019

Proč už nechci být produktivní aneb kvantita versus kvalita

Je toho na vás moc? Všichni někdy podléháme pocitu, že bychom měli dělat víc, než děláme, nebo dokonce víc, než zvládáme. Produktivita je klíčové slovo a je dnes velmi populární. Chceme pracovat efektivně, multitaskujeme a čekáme od sebe nerealistické výkony.

Donedávna jsem vnímala produktivitu jako skvělou věc. Na volné dny jsem si psala seznamy věcí, které je třeba udělat, pěkně odškrtávala a snažila se je všechny stihnout. Jenže mnohdy jsem si naložila víc, než jsem byla schopná zvládnout, a tak jsem často končila den či víkend nespokojená a s vědomím, že mi ještě zbývá spousta práce. Žila jsem v domnění, že čím budu produktivnější, tím budu spokojenější, ale ve skutečnosti jsem málokdy byla tak produktivní, abych se sebou byla vážně spokojená.

Produktivita klade důraz na kvantitu, na množství toho, co uděláme. Živí ve mně posedlost sledovat, kolik napíšu slov nebo kolik přečtu knih. Život by měl být ale především o kvalitě. Jestliže kvalita je opakem kvantity, co je opakem produktivity? Konkrétní slovo neznám, nicméně jsem se rozhodla vykašlat na produktivitu. A pokud i vy nestíháte, jste sami se sebou neustále nespokojení a nic vám není dost, vykašlete se na ni taky.


neděle 6. ledna 2019

Rok v pixelech a plány na zapisování v roce 2019

Právě před rokem jsem na blogu představila Rok v pixelech, nástroj pro mapování spokojenosti s vlastním životem v průběhu jednoho roku. Jelikož se mi tento nástroj v roce 2017 osvědčil, udělala jsem šablonu o 365 políčkách znovu a pokračovala i v roce 2018. Tentokrát jsem použila šest barev místo pěti, přidala jsem barvu pro nemocné dny, ale naštěstí jsem ji použila za celý rok jen třikrát.


Při bilancování roku 2018 jsem se pak neubránila srovnání s rokem 2017 a při pohledu na obě šablony jsem velmi potěšená. Zatímco předminulému roku vévodila zelená barva neutrálních dnů, loňský rok ovládla červená, kterou jsem přiřadila dobrým dnům. Žlutých top dní pak bylo o 10 více, a to i přesto, že jsem v červnu polevila a nechala ho z většiny prázdný.

V červenci jsem však ve vybarvování čtverečků opět našla smysl a budu v něm pokračovat i v roce 2019. Moc se mi líbí, když je Rok v pixelech celý vybarvený a já můžu jedním pohledem zhodnotit, jak jsem prožila uplynulý rok. Při bližším pohledu si u různých políček vzpomenu na různá období, ať dobrá či špatná, nebo i na konkrétní dny. Do nového roku mám navíc i další plány na zaznamenávání toho, jak se cítím a čemu a komu se věnuji.

neděle 23. prosince 2018

Adventní bilancování #4: Osobní rozvoj a sebepoznání

Říká se, že sám sebe zná každý nejlépe. To je možná pravda, ale určitě každý sám sebe nezná úplně. Ve svých pětadvaceti letech se o sobě stále dozvídám nové věci a objevuji vlastnosti, které vyplouvají na povrch v konfrontaci s novými událostmi v mém životě. Dnešní bilancování bych proto ráda věnovala tématu sebepoznání a neméně důležitému sebepřijetí.

Některé vlastnosti si stačí uvědomit a přijmout, že v téhle věci zkrátka nebudete jako vaše kamarádka nebo váš sourozenec. Jindy je potřeba začít na sobě pracovat, aby vám daná vlastnost nekomplikovala život. Letos jsem dostala pro svou osobnost dvě nové nálepky a každá z nich vzešla z nějaké nové situace, v níž jsem se ocitla.


neděle 16. prosince 2018

Adventní bilancování #3: Napsaná slova

Psaní je pro mě víc než jen koníček, už odmalička toužím stát se spisovatelkou. V průběhu let se ale ukazuje, že talent a chuť psát nestačí, chce to mnohem víc.

V loňském roce jsem si začala práci na svých dílech evidovat do tabulky, a tak mám letos přehled, co jsem pro splnění svého cíle udělala a kolik jsem toho přesně napsala. Do dnešního dne to činí 58 159 slov. Tolik by stačilo například i na bakalářskou práci, a přitom nejsou započítaná slova, která jsem napsala v rámci své práce nebo tady na blogu.


Z padesáti týdnů, které uplynuly, jsem psala ve třiatřiceti. Sedmnáct týdnů skončilo s nulou, ať už z důvodu nedostatku času, málo promyšlených nápadů nebo proto, že jsem na dílech prováděla jinou práci než psaní (např. pročítání a editování). Když budu počítat pouze týdny, ve kterých jsem psala, v průměru jsem za týden napsala 1 762,4 slov, což není špatné, když uvážím, že mám i týdny s nulou. Na druhou stranu ale profesionální spisovatelé napíšou tolik i více slov každý den.

Veškerá snaha, pokrok a ponaučení se ale nedá vyčíslit, a proto konec statistiky a pojďme si shrnout, co pro mě uplynulý rok znamenal po stránce psaní. 

neděle 9. prosince 2018

Adventní bilancování #2: Přečtené knihy za rok 2018

Pryč jsou časy vysoké školy, kdy jsem každý semestr četla 30 knih na zkoušku z literatury plus něco pro sebe, a tak jsem za rok měla na kontě zhruba 80 knih. Ale i když mě teď zaměstnává spousta jiných věcí, knihy jsou pro mě stále důležité a dám jich za rok alespoň tolik, aby to stačilo na maturitu.

Aktuálně mám za rok 2018 přečtených 21 knih a dvě rozečtené, celkem tedy 23 knih. Co do žánru převažovala sci-fi a fantasy, objevil se i magický realismus a horor. Přečetla jsem 16 románů, 4 sbírky povídek, 1 novelu, 1 knihu esejů a 1 memoár. Nebudu se o každé knize rozepisovat zvlášť, ale nabídnu vám malé shrnutí mé čtenářské zkušenosti a jejího vývoje za poslední rok.



neděle 2. prosince 2018

Adventní bilancování #1: Cesta k zero waste

Už jste ode mě několikrát slyšeli o minimalismu a myslím, že vzhled mého blogu také mluví sám za sebe. V roce 2018 jsem se však zaměřila spíš na trend zero waste. Zatímco minimalismus se mi daří v životě udržovat tak nějak přirozeně a pomáhá mi v tom i moje vychování, se snahou redukovat odpad je to pro mě o něco složitější.

Po absolvování několika přednášek na téma zero waste, zhlédnutí videa Natalie Pažické a všímání si nenasytnosti vlastního koše jsem si uvědomila, že redukování odpadu je velmi důležité pro budoucnost naší planety. A jelikož se jedná o proces, jehož úspěch opravdu záleží na každém jednotlivci, rozhodla jsem se začít na sobě pracovat.

Na začátku roku jsem měla představu, že za každý měsíc přidám alespoň jeden nový zvyk, který mi pomůže na cestě k zero waste. V současnosti vím, že nálepku zero waste si ještě dlouho nezasloužím, zůstaňme tedy u pojmu reducing waste. Jak se mi toto redukování odpadu v uplynulém roce dařilo, co jsem začala dělat jinak a kde ještě vidím mezery?




pátek 9. listopadu 2018

To nejlepší se stane nad šálkem čaje

Nepiju kávu a jsem pravověrný čajomil. Samozřejmě nic proti kávařům, jenže mně káva nedělá dobře, a navíc čaj má pro mě v životě velký význam.

Čaj je pomocník proti stresu a uklidňující prostředek. Dám si ho ráno, než začne den, abych si do něj pěkně ze startu vnesla povzbuzující vůni a horké pohlazení na jazyku. Šálek čaje mě také uvede do pohody ke konci dne, kdy konečně dojdu domů, aspoň na pár desítek minut hodím starosti za hlavu a obalím ruce kolem teplého hrnku.

Čaj je lék. První, po čem sáhnu, když cítím známky nachlazení, je čaj - zázvorový, šípkový, černý s citrónem, lipový či heřmánkový. Na osvěžení se skvěle hodí mátový.