Prach

Už od literární výstavy nenápadně slibuji přidat něco z mé literární tvorby. Vybrat díla na výstavu nebylo jednoduché a ani vybrat důstojnou první vlaštovku sem na blog nebylo jednoduché. Ne že bych si nemohla vybrat z toho množství úžasných věcí, co mám sepsané v šuplíku, spíš mám spoustu nedokončených věcí, a trápit vás povídkami bez konce nechci (pokud to nebude účel). Prach je tak trochu má srdeční záležitost, je to jedna z prvních věcí, které jsem napsala na vysoké škole (rok 2012) a taky je to poslední povídka, kterou jsem uveřejnila na svém starém blogu, takže je to myslím krásná analogie.
Vlastně se nejedná tak úplně o povídku, ale double drabble, tj. literární útvar o 200 slovech.
Přeju pěkné čtení. R.

PRACH

Babička říká, že až umřeme a budeme dlít pod zemí, stane se z nás prach. Neboť prach jsi a v prach se obrátíš. Nelíbilo se mi to. Prach není hezký a až umřu, nechci být jen ošklivý šedý prach, který se všude zachytí. Babička však opáčila, že takový prach z nás nebude. Když máme vrstvu prachu na podlaze pod postelí, neznamená to, že tam někdo umřel.

Když člověk naposledy vydechne, začne se měnit ve zcela jiný druh prachu. Budeme stříbřité částečky, lehčí než pírko a hebčí než kočičí srst. Nejlepší na tom celém je, že až se z nás takový prach stane, budeme se moct nechat unášet, kam jen budeme sami chtít. Takový prach se dostane daleko za hranice našeho světa, mimo všechno to, co jsme znali v našem životě. Nepozorovaně budeme moct putovat po všemožných galaxiích, planetách, světech, dimenzích…nebudou pro nás žádné hranice. Nebudeme omezeni smysly, které nám říkají, že cesta, po níž jdeme, někde končí. Pro nás, pro prach, nic nekončí. Budeme všude a vždy, jak se nám jen zamane.

Někdy se mi o tom zdá. Myslím, že musí být moc hezké být tím prachem. Babička si je jistá, že ona se jím už brzy stane. Závidím jí.

Můj první knižní veletrh

Je to až ostudné, že jsem se na první knižní veletrh dostala teprve teď, ve třiadvaceti letech, po získání titulu na katedře bohemistiky. Nicméně pozdě ale přece. V tomto článku se dozvíte, co jsem od veletrhu očekávala a jaký v mých očích opravdu byl.

Existují tři hlavní knižní veletrhy, které by nás v Česku měly zajímat. Nejdůležitějším evropským veletrhem je Frankfurtský knižní veletrh, ten se bude letos konat 19.–23. října. Je to místo, kde se domlouvají smlouvy na zahraniční knihy, setkávají se autoři a překladatelé, diskutují se důležité otázky knižního trhu a samozřejmě se představují novinky. Největším českým knižním veletrhem je Svět knihy Praha, jehož 23. ročník se bude konat 11.–14. května 2017. Tento víkend 14. a 15. října proběhl druhý významný český knižní veletrh, Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Ten jsem včera navštívila a zařadila do svých vzpomínek a zážitků.

upraveno na: canva.com

Udělej si chvilku každý den

Přidávám další článek inspirovaný mou zálibou v seznamech a kategorizacích. Kolikrát už jste slyšeli o činnosti, která vám změní život, když jí budete věnovat každý den chvíli? A o kolika takových věcech jste slyšeli? Díky nejrůznějším motivačním článkům a obrázkům a díky chytrým doporučením autorit i známých jsem nashromáždila seznam věcí, které by bylo dobré praktikovat každý den, což by vedlo, jak jinak, k našemu osobnímu rozvoji.

Denně bychom měli

... začít ráno meditací, jógovými cviky nebo během

... napsat si to-do list pro ten daný den, ať víme, co chceme udělat, a můžeme vesele odškrtávat

... věnovat čas čtení zpráv, abychom se orientovali v dění kolem nás

... třídit své myšlenky a povzbuzovat své nápady automatickým psaním

... číst před spaním

Denně bych chtěla

... něco napsat (kousek povídky)

... zacvičit si

... psát si deník

Na první pohled se toho nezdá tolik, ale spočítejme si, kolik času by zabralo, kdybychom tohle všechno chtěli dělat každý den. Čtvrt hodiny meditace či jógy, běhu možná o něco víc. 10 minut na napsání to-do listu, dalších 30 na čtení zpráv, 10 minut automatického psaní a 30 minut čtení před spaním. To je dohromady 95 minut pouze v základu.

zdroj: canva.com

Jak prožívají introverti

Vítám vás u nového článku na téma introverze. Extroverti, neodcházejte prosím, můžete se dozvědět užitečné věci o těch "podivínech" ve vašem okolí a zjistit, že všechno není pro introverty tak samozřejmé jako pro vás, a že naopak zvládají mnohé situace lépe než vy.

Pokud jste ještě nenarazili na předchozí článek k tomuto tématu, budu ráda, když si přečtete, že introverti jsou taky lidi. Ale teď už k věci. Tenhle článek je na můj styl netradičním slepencem vlastních a cizích zkušeností a odkazů na zajímavé články k tématu. Introverti totiž vnímají svět svým vlastním způsobem. Samozřejmě všichni nejsou stejní, v něčem se poznáte, nad něčím budete kroutit hlavou, ale jde tu především o zábavu a uvědomění si, že lidé kolem vás to  můžou mít jinak.

zdroj: canva.com