úterý 15. srpna 2017

Životní silnice a cesty a kudy se vydat

Už třetí týden čtu Nesmrtelnost od Milana Kundery. Nejdřív jsem si potřebovala zvyknout na jeho styl a teď si ho užívám. Nesmrtelnost je jedna filozofická úvaha za druhou, mezi kterými se jako mimochodem proplétá děj, ten se ovšem místy mísí s tím, co se jeví jako autorova realita. Je to jedna z těch knih, které můžete pročítat stále dokola, a i když se na příběhu nic nezmění, budete v ní stále něco nového objevovat. Mě například zaujala myšlenka silnic a cest.

"Silnice se liší od cesty nejenom tím, že se po ní  jezdí autem, ale že je jen čarou, která spojuje jeden bod s druhým. Silnice nemá smysl v sobě samé; smysl mají jen dva body, které spojuje. Cesta je chvála prostoru. Každý úsek cesty má smysl sám v sobě a zve nás k zastavení."



Kundera si na tomtéž místě posteskne, že člověk už nevidí ani svůj život jako cestu, nýbrž jako silnici od bodu k bodu, a tento moment otevírá prostor pro mnohé úvahy. Dává nový rozměr klasickým povzbudivým citátům jako "věř své cestě" (trust your journey) nebo "život je cesta, ne cíl".

Silnice je výdobytkem moderní společnosti, patří do této uspěchané doby a je pro lidi, kteří se ženou za úspěchem, který je podle nich měřitelný. Lidé jedoucí v životě po silnici si říkají onu větu "budu šťastný, až...", upírají oči do dálky před sebe a nevnímají svět, který je právě obklopuje. Najet na silnici a nechat se jí v životě vézt v touze za konečným cílem je svým způsobem jednoduché. 

Cítím to tak, že jsme byli odmalička učení dávat si cíle, odmalička jsme se pohybovali po silnici od bodu k bodu, přestože je pro dítě tak přirozené kráčet po cestě. Dobře je to vidět na školním systému - dokončit základní školu, udělat maturitu, udělat bakaláře, získat magisterský titul - a při tom všem má člověk klapky na očích, soustředí se na výkon a pomalu zapomíná, co se to vlastně učil minulý semestr.


Cesta není přímá a neslibuje, že na konci dorazíme do vysněného cíle. Cesta je bez cíle a to je dobře, protože když se po ní vydáme, jdeme pěšky, tedy pomaleji a o to víc si dokážeme vychutnat všechno kolem nás. Každodenní radosti i starosti, nové zkušenosti, nové příležitosti, všechno leží podél cesty, stačí se jen dívat a ve správný okamžik se zastavit. Nebudeme šťastní "až", můžeme být šťastní už teď na cestě.

Protože je ale velmi jednoduché z cesty sejít a místo kliček, které se před námi rozprostírají, to vzít po silnici, měli bychom se občas věnovat drobnostem, které nás na cestě udrží. Zastavte se a vnímejte přítomnost. Kdy jste naposledy vnímali každý záhyb své tváře při nanášení krému? Kdy jste si naposledy uvědomovali, jak voní louka? A konečně, za co jste dnes ve svém životě vděční? Dnes, v den, který není zdánlivě ničím významný?

Ve světě silnic krásná krajina znamená: ostrov krásy spojený dlouhou čarou s jinými ostrovy krásy.
Ve světě cest je krása nepřetržitá a stále proměnlivá; na každém kroku nám říká: "Zastav se!"

6 komentářů:

  1. Já bych řekla, že člověk může využít ještě spoustu dalších dopravních prostředků. Kolo, které nás vede za našimi cíli, ale jen stěží vyvine člověk takovou rychlost, aby se nerozhlédl kolem sebe. Například.

    Ale je to krásná úvaha a na Milana Kunderu se v následujícím roce musím určitě zaměřit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kundera za to čas od času opravdu stojí, doporučuju, pro začátek ale spíš Žert nebo Nesnesitelnou lehkost bytí.

      Vymazat
  2. Krásný článek :) Kunderu mám hrozně ráda. Líbí se mi tok jeho myšlenek a to, jak dokáže ty myšlenky formovat. Mají sílu, a přitom se zdají tak lehce a nenásilně napsané.
    Četla jsem různé knihy od něj, ale Nesmrtelnost ještě ne, takže díky za tip :)

    OdpovědětVymazat
  3. Pekný článok, súhlasím že niekedy ideme stále po tej ceste s klapkami na očiach. Niečo na ten štýl si určite v blízkej dobe prečítam, veľmi hodnotné myšlienky.

    OdpovědětVymazat
  4. Krásně napsaný článek :) určitě na zamyšlení.

    OdpovědětVymazat
  5. Nesmrtelnost se mi strašně líbila a tenhle článek o nic míň :) moc pěkně jsi to vystihla, ale bohužel vím, že aktuálně jedu po silnici a moc ráda se za to nemám.

    OdpovědětVymazat