Vždycky jsem byla snílek a chtěla jsem dělat věci, co mi přináší radost. Žiju v nastaveném systému - vystudovala jsem vysokou, našla jsem si práci a jezdím každý den stejnou tramvají se stejnými lidmi. To ale neznamená, že jsem se vzdala svých snů. Pracuju na nich možná i víc než dřív a využívám rady a zkušenosti, které jsem nasbírala v dosavadním životě.
Během studií jsem navštívila workshop time managementu, četla jsem knihu o singletaskingu a nasála do sebe hromady motivačních článků jiných blogerů a blogerek. Poznala jsem nové lidi, vzala si pro sebe něco z jejich zkušeností a od mnohých z nich sbírám poznatky dodnes.
Chtěla bych se s vámi dnes podělit o postupy a myšlenky, které mi pomáhají udržovat se na cestě za mými sny, respektive na cestách, které samotné jsou velmi naplňující.
Deadline
Jedna z velmi užitečných věcí, kterou nás učili na zmíněném workshopu o time managementu, bylo správné stanovování cílů. Cíl musí být jasně formulovaný, měřitelný, realistický a hlavně by měl být časově ohraničený. Když se rozhodnete, že chcete zvládnout uběhnout pět kilometrů, je to sice měřitelný cíl, pořádnou motivaci vám ale dodá až deadline. Stanovte si pro vás zvládnutelný termín a pak už s ním nehýbejte. Cíl splníte, nebo ne, víc možností není. Pokud se nezdaří, zkuste to znovu.
Důležité pro mě také bylo uvědomit si, že velké cíle se dají rozdělit na mnoho menších, ty se plní o něco snadněji, lze jim lépe stanovit deadline, a navíc vidíte neustálý pokrok na vaší cestě. Deadliny mi koneckonců pomohly dostudovat v termínu. Do diáře jsem si ke dnům odevzdávání seminárek kreslila malé šibenice. Jediné, na co bych si deadline asi nedala, je čtení knih. K psaní naopak deadliny patří.
Wishlist a další seznamy
Jsem milovník seznamů, a jestliže si v rámci nějaké svého snu potřebuju něco pořídit (knihu, sáčky na zeleninu, podložku na cvičení apod.), vytvořím seznam. Dle aktuálních finančních možností si pak stanovím deadline, do kdy si danou věc pořídím, obvykle jednu až dvě věci ze seznamu do konce měsíce. Všechno nejde hned, ale takhle se postupně dostávám tam, kde chci být.
Každý pokrok se počítá
Každý sen zahrnuje nepřeberné množství kroků, které k němu vedou. V ideálním případě je sám sen onou cestou složenou z jednotlivých kroků. Pokud po této cestě jdete, každý krok se počítá. Jestliže sním o dráze spisovatelky, počítá se každý napsaný odstavec, každé zhlédnuté video o psaní, každá chvilka přemýšlení nad výstavbou fiktivního světa či postavy.
Dokud na svém snu jakkoliv pracujete a víte, že nepřestanete, jednou tam dojdete. Nebojte se snít a chtít dělat spoustu věcí. Všechno si rozložte do malých zvládnutelných krůčků a obohacujte svůj život každý den. A nezapomeňte se za pokroky chválit :)
Moc pěkný článek! Taky jsem si v poslední době uvědomila, že není dobré po sobě hned chtít velké věci, ale je lepší si cíle rozdělit na menší kroky a ty se snažit splnit postupně. Většinou nejsem moc dobrá v plnění úkolů, které si zadám sama a nikdo mě do toho netlačí. Budu se v tom muset zlepšit, třeba co se týče cvičení si vždycky slibuju, že budu cvičit alespoň třikrát týdně a pak týden uběhne a já si uvědomím, že jsme necvičila ani jednou...
OdpovědětVymazatTenhle článek mě zase tak příjemně naladil a povzbudil... děkuji ti za to!
OdpovědětVymazatMimochodem, musím se pochlubit, že už od začátku ledna si na čtverečkovaném papíře zaznamenávám barvu jednotlivých dní. Podle tebe. Je to super, protože vím, že těch špatných zatím nebylo víc než na prstech jedné ruky. Děkuji! :)
Potkávám se s hodně ženami, které mají nějaký sen, ale kromě vymyšlení snu už potom nepracují na ničem, co by udělaly proto, aby se splnil. Přitom je to přesně tak, jak říkáš - každý krok se počítá. Já sama mám svůj sen a to sice že bych se chtěla dopracovat do stavu, kdy mě nerozhází maličkosti, což se mi teď děje. Je to cesta dlouhá, protože je to něco, co se za ty roky mého života prakticky stalo mojí součástí, ale už jsem si sama všimla pokroku. :)
OdpovědětVymazatP.S.: Deadline nakopne vždycky :D