neděle 29. dubna 2018

Meagan Spoonerová: Na lovu (recenze)

Knižní blogy jsou touto knihou poseté a i já jsem se nechala zlákat podmanivou obálkou s příslibem pohádkového dobrodružství. Jaké bylo prožít známou pohádku v novém kabátu?

Zdroj: albatrosmedia.cz
Název: Na lovu
Autor: Meagan Spoonerová
Překlad: Zdeněk Uherčík
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2018
Počet stran: 328

Román Na lovu zpracovává látku populární pohádky Kráska a Zvíře a jeho vydání snad nemohlo být načasované lépe. Stále totiž v sobě máme nadšení po zhlédnutí úspěšné filmové adaptace od studia Walt Disney, zároveň však už jsme s odstupem času přístupní odklonu od původního znění příběhu.

Knihu americké autorky Meagan Spoonerové u nás letos vydalo nakladatelství CooBoo, kde již v předchozích letech vyšly dva ze tří dílů její dystopické trilogie Ptačí zpěv. V poznámce na konci Na lovu autorka sama zdůrazňuje, že spisovatelské zkušenosti získané díky napsání trilogie jí umožnily přivézt na svět i fantasy zpracování Krásky a Zvířete, které jí leželo v hlavě a na polici dlouhá léta. Na lovu je autorčina srdeční záležitost a ta pozornost a láskyplnost, jakou románu věnovala, je na něm ve výsledku znát.

Spousta věcí je jinak, než byste čekali, a to je dobře, protože jinak bychom před sebou nemohli mít  originální příběh. Oproti původní pohádce je dějištěm této knihy středověké Rusko a otec tří dcer, jehož setkání se Zvířetem rozbíhá příběh, nebyl vždycky kupec, nýbrž lovec a na lov do lesů brával často svou nejmladší dceru Jevu. Jeva stejně jako původní Kráska touží po jiném životě, únik však nehledá v četbě, ale v lesích, kam ji cosi vábí. I Jeva má ráda knihy, avšak pohádkové, v kterých se píše o carevičích, mluvících vlcích a ptáku Ohniváku. Jestli jste se dosud nesetkali s ruským folklórem, čeká vás to právě zde. Není se čeho bát, hlavní použitá pohádka je v podstatě východní podobou naší erbenovské Pták Ohnivák a Liška Ryška.

Kniha mě nenadchla hned na začátku. Styl vyprávění byl příliš popisný, autorka jako by se snažila vždy ukázat, co kdo dělá nebo jak stojí, a tím ve scénách s větším počtem postav trpělo napětí. Avšak v momentě, kdy se Jeva vydává sama do lesa, aby našla otce, se styl vyprávění zcela obrací. Po většinu knihy sledujeme jen Jevu a Zvíře, což je naprosto ideální počet postav, který umožňuje věnovat oběma plnou pozornost a vybudovat silné charaktery. Možnost sledovat, jak se u obou postav projevuje jejich motivace a jak se postupně mění jejich vzájemný přístup, činí vyprávění velmi zajímavým.

Příběh je vyprávěn ve třetí osobě, vypravěč ovšem vidí do hlavy pouze Jevě. Mezi jednotlivými kapitolami se čtenáři dostává také krátkých úryvků z pohledu Zvířete, tentokrát v ich-formě. Čtenáři je tak umožněno vždy alespoň na okamžik vidět, jak se proměňuje uvažování Zvířete. Autorka tímto způsobem vytváří konflikt mezi tím, co zamýšlí Kráska a co Zvíře. Čtenář tak dostává drobečky nápověd, jak se oba zachovají a jak by jejich konflikt mohl dopadnout.

Neustálé konflikty, které hlavní postavy řeší ať už mezi sebou, nebo v sobě samých, zaručují plynulý spád děje. Kromě toho je kniha plná fascinujících, neotřelých popisů abstraktních jevů. Když knihu čtete, přímo cítíte chlad ruské zimy kolem sebe. Ještě více však obdivuji schopnost přiblížit čtenáři nepopsatelnou touhu po něčem neuchopitelném, po něčem, o čem Jeva ani netuší, že hledá, až dokud to nevidí přímo před sebou. Popsat nepopsatelné, neznámou touhu po neznámém cíli, dokáže Spoonerová skvěle.

Přestože knihu berete do ruky s dokonalou znalostí Krásky a Zvířete, čeká vás originální příběh. Na lovu si půjčuje jen hrubou kostru příběhu původní pohádky a věší na ni vlastní zbraně, kožešiny a rampouchy. Jsem velmi ráda, že Meagan Spoonerová s tímto rukopisem počkala na vhodnou chvíli ve své spisovatelské kariéře, která doufám ještě zdaleka nekončí.


Četli jste knihu Na lovu nebo o tom uvažujete? A souhlasíte s mou recenzí, nebo ve vás nechala kniha jiné dojmy? Podělte se o ně se mnou. R.

2 komentáře:

  1. Já na knížku četla tak rozporuplné recenze, že prostě nevím, jestli bych se do ní mohla pustit. Nicméně zajímavě určitě vypadá i zní podle anotace. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Knížka vypadá opravdu zajímavě, líbí se mi to zpracování a celkově téma toho lesa. Je super, že se pak autorka věnuje hlavně jen dvěma charakterům, asi by to pak hodně rychle ztratilo na pozornosti. Možná se na ni někdy podívám :)

    OdpovědětVymazat